Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Obec Kokašice
obecKokašice

Ovčí vrch

Ovčí vrch

Ovčí vrch (696,7 m) tvoří důstojný protějšek památnému Švamberku. Právě odtud se otevírají nejpůsobivější pohledy směrem ke hradu. Své jméno obdržel zřejmě po panském ovčínu, který u jeho paty stával.

Vrch sehrál úlohu v boji bezdružických poddaných proti své vrchnosti, která vešla do dějin pod názvem bitva na Ovčím vrchu. Zprávy o vydrancování bezdružického zámku poddanými v r. 1680 se sice v historických studiích běžně uvádějí, ale historický materiál k této jistě zajímavé epizodě místních dějin chybí. Po vyplundrování zámku, který náležel majiteli panství Kryštofu z Heissensteinu, se údajně sedláci uchýlili na Ovčí vrch, kde se opevnili.

Podle tradice je počet vzbouřenců odhadován na 500. Za jejich vůdce je uváděn Hans Muck ze Zhořce. Podle pověsti se na střetnutí s vojskem sedláci připravovali a vyrobili si děla z třešňových kmenů stažených železnými obručemi. Tyto po domácku vyrobené zbraně je ale hned při prvním použití zradily. Proti sedlákům usazeným na Ovčím vrchu zaútočily dne 6. května 1680 dvě kompanie Harantových kyrysníků vedené princem z Holštejnu. Jejich útok byl prý zahájen kolem 6 hod. večerní dělovou střelbou z protějšího Švamberka po níž zůstalo na Ovčím vrchu ležet 49 mrtvých a 20 těžce raněných sedláků. Na straně vojáků nejsou hlášeny ztráty.

Oběti povstání byly ve dnech 8. - 17. května pohřbeny na hřbitovech v Čelivi a Krsech. Mezi pohřbenými byl podle čelivské matriky zemřelých i domnělý vůdce povstání Hans Muck.

Majitelka panství Marie Františka z Heissensteinu nechala na bojišti v letech 1680 - 1681 vystavět kapli Smrtelných úzkostí Kristových. Kapli obdařila nadací, z níž byla financována každoroční zádušní mše sloužená vždy 31. května. Kaple, která spadala pod čelivskou faru, byla za Josefa II. r. 1787 uzavřena. V r. 1930 byla kaple na příkaz knížete Löwensteina obnovena. Stavbu vedl knížecí stavitel Hubert Tippmann za stavebního dozoru Jana Korna. Oltářní menza a portál vstupu byly vytvořeny z hradišfského čediče zpracovaného ve vrchnostenském lomu. Vysvěcení kaple se konalo 13. července 1906 pražským arcibiskupem Skrbenským. Zařízení interiéru, mezi nímž byly i sochy apoštolů a Krista na Hoře olivetské přenesené ze Švamberka, silně pozlacené svícny a další cennosti, bylo zničeno po r. 1945.

Dnes leží Ovčí vrch na značené naučné stezce. Do daleka viditelná válcová kaple připomínající svým tvarem rotundu nestojí na vrcholu kopce, ale na planině pod hlavním vrcholem.

Nedaleko kaple stojí kamenná mohyla, která je rovněž pomníkem selské rebelie. V minulosti byla na jižním svahu Ovčího vrchu popisována stará šachta. Po přezkoumání oltáře se zjistilo, že jeho sokl byl vystavěn ze stejné antimonové rudy, která byla objevena i v místech zaniklého dolu. Tímto zjištěním bylo stáří lomu datováno do období kolem r. 1680, kdy byla kaple vystavěna.

Datum vložení: 9. 5. 2010 13:30
Datum poslední aktualizace: 12. 6. 2023 14:21

Pro více informací

Interaktivní mapa

Mapa

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Odstávky elektřiny

ČEZ Distribuce – Plánované odstávky

Mohlo by Vás zajímat