Lomy a Čeliv

Lomy

Jméno vsi se vyskytuje poprvé v roce 1342 v zápisu,kde ji Bohuslav ze Švamberka  spolu s dalšími majetky v Domaslavi a Krasíkovci chtěl věnovat poustevníkům řádu svatého Augustína.Zároveň měli Augustini získat pozemek k založení kláštera,v němž měli spočinout ostatky donátora i jeho manželky.Jako lokalitu určenou pro založení kláštera nemůžeme vyloučit ani samotné Lomy položené v blízkosti Švamberka a rozložené kolem velkoryse koncipované návsi, připomínající svými rozměry spíše náměstí celý plán nakonec z neznámých příčin ztroskotal.

V roce 1385 a 1413 jsou připomínáni v držení vsi Hynek a Jan Hanovcové ze Švamberka, synové Hynka Hanovce zmiňovaného roku 1379. Po smrti jejich matky Froze se o majetky Hanovců, k nimž mimo vsi a tvrze v lomech patřily i Kokašice s tvrzí, jistá práva v Čelivi a další drobné statky, rozpoutal spor. Od roku 1456 je již ves uváděna jako součást panství Švamberka. Neužívaná tvrz záhy zanikla.


 
 

Čeliv

Ves zvanou  Na Celue získal kladrubský klášter  v r.1115 a vlastnil ji ještě v roce
1239. Ve 14. a 15.století byla ves rozdělena mezi okolní panství. Roku 1357 se připomíná Hynek z Čelivi, patron zdejšího kostela. O.Lenz považuje Hynka, který se psal také po Kokašicích a Lomech, za Švamberka. Za něho zde snad stávala tvrz. Pak části vsi opět připadly k okolním panstvím. Rozdělení Čelivi mezi švamberské a bezdružické panství trvalo ještě po celé 16.století. Např. podle urbáře z r. 1566 náležely k Bezdružicím pouze tři poddanské rodiny z Čelivi, zbývající poddaní náleželi ke Švamberku.

V roce 1654 tu bylo 6 sedláků se svými rodinami. V roce 1757 zde bylo usazeno 7 poddanských rodin. Roku 1838 se ves skládala ze 17 domů a 100 obyvatel. Tehdy zde stála fara s kostelem a školou, hospoda a cihelna. V roce 1930 zde, v 15 usedlostech žilo celkem 97 obyvatel. Statistika z roku 1991 tu v 9 usedlostech uvádí 22 obyvatel.

Velký význam míval čelivský farní kostel sv. Václava založený kladrubskými benediktiny za donace prvních Švamberků. Již v roce 1357 je kostel připomínán jako první farní. Pod jeho správu patřila také kaple sv. Jiří na hradě Švamberku . V roce 1376 je patronem kostela Bohuslav ze Švamberka. V 15. století se ve zdejším kraji rozšířilo luteránství. V roce 1757 byly ke zdejšímu kostelu přifařeny, mimo Čeliv, také Bezdružice, Potín, Řešín, Pačín, Zhořec, Kohoutov, Kokašice, Polžice a Nová Ves společně s kaplemi na Švamberku a Ovčím vrchu. Kostel byl zbořen kolem roku 1960.

Na zdejším hřbitově byly v 60. letech, bez označení místa, zahrabány mrtvoly Švamberků, které sem byly převezeny z hrobky na Krasíkově.